Historie ČK a ČP

Historie  Červeného kříže a Červeného půlměsíce

V letech 1853-1856 v tzv.Krymské válce poprvé organizovali pomoc raněným vojákům přímo na bojištích s dobrovolníky anglická ošetřovatelka Florence Nightingalová a ruský lékař Nikolaj Ivanovič Pirogov.

V roce 1859 poskytoval pomoc raněným v bitvě u Solferina švýcarský obchodník Henri Dunant, pozdější zakladatel Mezinárodního výboru Červeného kříže. Zděšen hrůzami války a skutečností, že o raněné vojáky na bojištích se nikdo nestará, napsal a 8.listopadu 1862 vydal knihu "Vzpomínky na Solferino". Současně pomohl 17.2.1863 založit v Ženevě "Stálý mezinárodní výbor pro pomoc raněným", jinak též nazývaný "výborem pěti". Tvořili jej švýcarští občané: generál Guillaume Henri Dufour, dr.Louis Appia, dr.Theodore Maunoir, Gustave Moynier a tajemník Henri Dunant.

Ve dnech 26.-29.října 1863 byl v Ženevě založen Mezinárodní výbor Červeného kříže za účasti zástupců 16 evropských států. Na této ustavující konferenci byla přijata zásada nedotknutelnosti a neutrality zdravotnických zařízení a personálu označených červeným křížem, který byl přijat jako univerzální znak nové organizace. Od svého založení v roce 1863 sídlí Mezinárodní výbor Červeného kříže v Ženevě.

Na další mezinárodní konferenci v Ženevě byla 22.srpna 1864 schválena zástupci tehdejších 16 zemí /dnešních 12 zemí/ první "Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných v polních armádách".

Od roku 1869 je zřízena Ústřední pátrací agentura Mezinárodního výboru Červeného kříže, která má v současné době kartotéku s více než 50 miliony karet.

Dne 5.května 1919 byla v Paříži z iniciativy předsedy válečného výboru Amerického červeného kříže Henry P.Davisona založena Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce jako sdružení národních společností ČK a ČP. V roce 1991 byl její název změněn na Mezinárodní federaci Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Od roku 1939 sídlí v Ženevě. V současné době sdružuje 175 uznaných národních společností ČK a ČP.

Po první světové válce byly při národních společnostech ČK a ČP založeny sekce dorostu Červeného kříže.

Od roku 1948 je na celém světě slaven 8.května /výroční den narození zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta/ Světový den Červeného kříže. Při jeho zavedení byly využity zkušenosti Československého červeného kříže s pořádáním tzv. Velikonočního míru ČK.

Dne 5.listopadu 1965 byl v Ženevě zřízen Institut Henri Dunanta jako studijní, výzkumné a vzdělávací pracoviště mezinárodního hnutí ČK a ČP.

Činnost Červeného kříže byla celkem 4x oceněna Nobelovou cenou za mír - v roce 1901 vůbec první tuto udělenou cenu obdržel zakladatel Červeného kříže Henri Dunant /spolu s francouzským pacifistou Fredéricem Passym/. Ve válečných letech 1917 a 1944 ji obdržel Mezinárodní výbor ČK a v roce 1963 /při oslavách 100.výročí založení Červeného kříže/ byla společně udělena Mezinárodnímu výboru ČK a Lize společností ČK a ČP.