CCK-Trutnov

A+ A A-

Bezpříspěvkové dárcovství krve

Plakety

Bezpříspěvkoví dárci krve (BDK) jsou oceňováni 2 x ročně OS ČČK Trutnov.

- Bronzová plaketa prof. MUDr. Jana Janského za 10 bezpříspěvkových odběrů

- Stříbrná plaketa prof. MUDr. Jana Janského za 20 bezpříspěvkových odběrů

- Zlatá plaketa prof. MUDr. Jana Janského za 40 bezpříspěvkových odběrů 

- Zlatý kříž 3. třídy za 80 bezpříspěvkových odběrů krve

 

Pověřený OS ČČK oceňuje 1 x ročně BDK - v současné době je pověřeným OS OS ČČK H. Králové. 

        - Zlatý kříž 2. třídy za 120 bezpříspěvkových odběrů krve

 

Ú ČČK v Praze oceňuje 1 x ročně BDK.

- Zlatý kříž 1. třídy za 160 bezpříspěvkový odběrů krve

 

Nově byla vyznamenání ČČK pro bezpříspěvkové dárce krve doplněna o nové ocenění, které nese název Plaketa ČČK "Dar krve - dar života".  Plaketa je určena pro zasloužilé bezpříspěvkové dárce krve a jejich složek, kteří dovršili 250 a více bezpříspěvkových odběrů.

 

 

 plakbr   plakst   plakzl

   

   Slavnostní oceňování dárců je realizováno za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

 

 

 unnamed

 

 

 

DOBROVOLNÉ A BEZPŘÍSPĚVKOVÉ DÁRCOVSTVÍ KRVE

Liga společností Červeného kříže (ČK) a Červeného půlměsíce (ČP) na svém VIII.valném shromáždění v Budapešti 1992 v 34.usnesení formulovala následující
definici dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství krve:

Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou, ti kteří dávají krev, plasmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhradu přímých cestovních výloh jsou s bezpříspěvkovým dárcovstvím slučitelné.

Prohlášení 3.mezinárodního kolokvia o získávání dobrovolných dárců krve, Hanover, srpen 1990; doplněné na 19. schůzi mezinárodní skupiny expertů ČK pro krevní transfuzi v Los Angeles, listopad 1990.

Liga společností ČK a ČP v souladu se svými humanitárními zásadami vždy nekompromisně podporovala koncepci dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství krve.

24.mezinárodní konference ČK v Manile 1981 znovu potvrdila závazek hnutí za dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství krve a v souvislosti s tím schválila soubor etických zásad sestavený Mezinárodní společností pro krevní transfuzi jako materiál, který je v souladu s principy hnutí. Rychlé změny v posledních deseti letech vrhly nové světlo na etické aspekty dárcovství krve.

Dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství krve je považováno za jeden z nejbezpečnějších způsobů dárcovství krve z hlediska příjemce, protože z transakce neplynou dárci žádné výhody. U dárce se předpokládá, že bez váhání sdělí všechny kontraindikace, které by potenciálně mohly ohrozit příjemce. V současnosti tato odpovědnost dárce nabývá stále větší důležitosti a otázky pokládané personálem transfuzní služby se nezbytně stávají čím dál více osobními a detailnějšímu než dříve.

Z těchto důvodů se zvyšuje i etická odpovědnost transfuzní služby, která přijímá krev od dobrovolných bezpříspěvkových dárců krve. Některé osvědčené a některé nové zásady práce transfuzní služby pro styk s dobrovolnými bezpříspěvkovými dárci krve byly shrnuty do následujících bodů:

  1. Nevytvářet tlak na lidi, aby se stali potenciálními dárci krve
  2. Každá transfuzní služba by měla mít trvalá detailní kriteria pro výběr a vylučování dárců krve; a těm, kteří jsou vylučováni, by to mělo být vysvětleno.
  3. Členové transfuzních týmů i dobrovolní pracovníci, kteří přicházejí do styku s dárci musí být pečlivě vybíráni a vycvičeni, aby bylo zaručeno, že s dárci bude zacházeno citlivě a s porozuměním.
  4. Dárci by si měli být vědomi etické odpovědnosti, kterou mají vůči příjemcům jejich krve.
  5. Dárci by měli být všemi možnými způsoby ubezpečeni, že krev, kterou darují, je používána pro pacienty, kteří ji potřebují.
  6. Dárci by měli být ubezpečeni, že krev a krevní produkty připravené z krve darované dobrovolnými bezpříspěvkovými dárci krve bude užita co nejlépe v nemocnicích pro pacienty, kteří to potřebují.
  7. Dárci by měli být ubezpečeni, že transfuzní služba uchová v tajnosti všechny osobní údaje dárců včetně výsledků všech laboratorních testů.

Hnutí ČK a ČP nadále podporují v souladu s jejich zásadami dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství krve i s jeho etickými důsledky.

Mezinárodní společnost pro krevní transfuzi, Valné shromáždění, Toronto 1980. Mezinárodní konference ČK v Manile 1981

Kodex etických zásad pro dárcovství krve a krevní transfuzi.

Cílem tohoto kodexu je definovat zásady a pravidla, na která je třeba brát zřetel v oblasti krevní transfuze; a měly by tvořit základ národní legislativy nebo předpisů.

I. Dárce

  1. Darování krve musí být za všech okolností dobrovolné; žádný nátlak nesmí být na dárce vyvíjen.
  2. Dárce by měl být poučen o riziku, které je s odběrem spojeno; zdraví a bezpečnost dárce musí být předmětem stálého zájmu.
  3. Finanční profit nesmí být nikdy motivem pro dárce ani pro odběrový tým. Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve by měli být vždy povzbuzováni.
  4. Anonymita dárce i příjemce musí být respektována s výjimkou speciálních případů.
  5. Dárcovství krve nesmí diskriminovat žádným způsobem ať rasovým, národnostním nebo náboženským.
  6. Za odběr krve musí být odpovědný lékař.
  7. Předpisy by mělo být stanoveno, jak často mohou být odběry dělány, jaký celkový objem krve u jedinců jednotlivých pohlaví a tělesné hmotnosti může být odebrán. Měly by být stanoveny i dolní a horní věkové limity pro dárcovství.
  8. Účelné testování každého dárce a odběru musí být prováděno s cílem odhalit všechny odchylky od normy:
    a) které by mohly vést k ohrožení dárce v případě provedení odběru,
    b) které by mohly ohrozit příjemce.
  9. Dárcovství ve formě plasmaferézy by mělo být podřízeno speciálním předpisům, které by určovaly:
    a) druh doplňovacích testů, kterým musí být dárce podroben,
    b) maximální objem plasmy, který může být najednou odebrán,
    c) jaká musí být dodržena nejkratší doba mezi dvěma po sobě následujícími odběry,
    d) jaký maximální objem plasmy může být v období jednoho roku dárci odebrán.
  10. Darování leukocytů nebo destiček cytaferesou by mělo mít speciální pravidla, která by určovala:
    a) že každý dárce by měl být informován o všech látkách, které mu budou v souvislosti s odběrem injikovány a o riziku, které s tím je spojeno,
    b) dárce by měl být informován o povaze testů, kterým bude dodatečně podroben,
    c) měl by být seznámen s počtem odběrů, které se v časovém úseku uskuteční.
  11. Cílená imunizace dárců kterýmkoliv cizím antigenem s cílem získat produkty se specifickou diagnostickou nebo terapeutickou účinností by měla být také předmětem speciálních předpisů, které by určovaly: a) informaci, která má být dána o injikované substanci a o rizicích s tím spojených,
    b) informaci o jakýchkoliv dodatečných testech, kterým má být dárce podroben, (t.j. o imunizačním schématu a nutných vyšetřeních v souvislosti s imunizací).

    Poznámka:
    Účelem speciálních předpisů v bodech 9, 10 a 11 je ochrana dárce. Po poučení o podstatě procedury a rizicích s tím spojených, musí být dárcovým podpisem stvrzeno prohlášení o informovaném souhlasu. Dárci imunizovaní proti antigenům červených krvinek by měli být vybaveni speciální kartou, která by měla obsahovat údaje o protilátkách a speciální údaje nutné pro výběr vhodné krve v případě, že by tento dárce sám potřeboval transfuzi.
  12. Dárce musí být odpovídajícím způsobem pojištěn proti riziku spojeného s darováním krve, plasmy nebo krevních elementů, stejně jako proti riziku spojenému s imunizací.

    II. Příjemce

  13. Příjemce musí být ujištěn o tom, že cílem transfuze je zajistit pro příjemce co nejúčinnější léčbu, která je spojena s nejvyšší bezpečností.
  14. Transfuzi krve nebo krevních produktů musí předcházet požadavek podepsaný lékařem nebo vydaný pod jeho odpovědností. Požadavek musí obsahovat údaje o identitě příjemce a o povaze a množství látek, které mají být podány.
  15. S výjimkou neodkladné potřeby podat krev nebo krvinky skupiny 0, musí každé transfuzi předcházet určení krevní skupiny příjemce, krevní test na kompatibilitu krve dárce a krve příjemce.
  16. Před aplikací transfuze musí být potvrzeno, že krev a krevní produkty jsou správně určeny, a že nejsou prošlé. Dále musí být také ověřena totožnost příjemce.
  17. Za provedení trasnsfuze je zodpovědný lékař.
  18. V případě, že dojde k reakci během nebo po injekci krve nebo krevních produktů, mělo by být vyžádáno odpovídající vyšetření, které by vedlo k objasnění příčiny reakce a bylo základem pro to, aby se tato situace nemohla opakovat. Reakce může být důvodem k přerušení transfuze.
  19. Krev a krevní produkty nesmí být podány, pokud pro to není skutečná terapeutická potřeba. Podání krve ani krevních derivátů nesmí být motivováno finančními důvody ani u předepisujícího lékaře, ani u zařízení, ve kterém je pacient léčen.
  20. Bez ohledu na finanční zdroje, musí být všem pacientům, kteří to potřebují, podána lidská krev nebo krevní produkty, pokud jsou dostupné.
  21. Pokud je to možné, měli by pacienti dostat jen tu určitou složku krve (buňky, plasmu nebo plasmatické deriváty), kterou skutečně potřebují. Transfuze plné krve pacientovi, který potřebuje jen její část, může jiné pacienty připravit o nezbytné krevní součásti a může příjemci přinést i některá dodatečná rizika.
  22. Vzhledem k lidskému původu krve a omezeným množstvím, která jsou k dispozici, je důležité regulovat zájmy příjemců i dárců tak, aby bylo možné vyloučit zneužití nebo plýtvání.
  23. Optimální využití krve a krevních produktů vyžaduje pravidelný kontakt mezi lékaři, kteří předepisují a těmi, kteří pracují v centrech krevní transfuze.

    III.Kontroly

  24. Přiměřené kontroly by měly být vyžadovány zdravotnickými autoritami, které by potvrdily, že způsoby krevní transfuze odpovídají mezinárodně přijatým standardům, a že předpisy vydané v souvislosti s tímto kodexem, jsou účinně respektovány.
  25. Pravidelně by měly být kontrolovány:
    a) profesionalita pracovníků transfuzní služby,
    b) přiměřenost vybavení a prostorů,
    c) kvalita metodik a reagencií, zdrojů materiálu i to, zda kvalita výsledných produktů odpovídá normám.
Copyright © 2017 CCK-Trutnov. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.